Tomáš Bíbrlík :: blog

V pátek jsem měl možnost popovídat si se dvěma „profíky“, co se týká IT a programování. Já o sobě tvrdím stále, že nejsem žádný programátor a asi nikdy nebudu – prostě to nemám nějak v krvi a hlavně mě to příliš nebaví (a to je pro mě asi ta zásadní věc). Jediné co již relativně umím, je využívat Wordpress k obrazu svému a v každé situaci :). Ale to není programování, to je jen vyznání se v kódu a pochopení syntaxe.

Ale k věci – když náš rozhovor začínal, pomalu jsem se styděl něco říkat, protože prostě programátor nejsem. Po pár větách jsem ale pochopil, že tito dva kluci až takoví programátoři asi nebudou. S jedním jsem se bavil trochu delší dobu a zaujalo mě, že by nejraději tvořil www stránky na kšeft (to mě zaujalo, protože já takto začínal). Nějak jsem předpokládal, že člověk, který 4 roky studuje IT obor, musí vědět více než já, člověk studující přírodní vědy se vším všudy. Opak byl ale pravdou. Když jsem se ho zeptat na nějaké jeho projekty, tak jen odvětil, že zatím nic nemá – že by strašně chtěl, ale zatím ho nenapadlo nic pořádného.. To jsem málem mlátil hlavou o zeď poprvé :). Pak jsem se ho tedy plat, pro koho stránky tvoří a jestli má nějaké reference. Překvapení číslo dvě – zákazníka měl zatím jen jednoho známého, čili reference moc nemá. To jsem skoro mlátil hlavou o zeď podruhé. Nakonec jsem z něho vytáhl, že v podstatě ještě moc neumí ani XHTML. Mlácení hlavou potřetí :).

Když jsem pak oběma vykládal jak jsem začínal, nic jsem neuměl, měl jsem to jen jako koníček a postupně se to změnilo v profitující brigádu a následně výdělečnou činnost. Rázem mě měli téměř za „boha“ a ptali se na co mohli. Moc jsem neměl náladu takovýmto lidem vysvětlovat to, co se dá najít všude na internetu. Co mě pak dostalo, že se mě ptali, jestli bych jim nějaký projekt nevymyslel. Že se v tom přece více vyznám a že je nic nenapadá. Má odpověď je asi trochu šokovalo – bo jsem jim poradil otevřít internetový prohlížet Firefox, do řádku pro adresy vepsat www.google.com a mají nepřekonatelnou možnost najít si niku, která stále ještě není. To se jim pochopitelně nelíbilo – chápu, chtěli slyšet něco v tom stylu – kupte adresu www.naheatlus­teslecny.cz, hoďte na to pár fotek a rovnou si poříďte Audi A4, bo to nosí škváru jak prase :).

Když se mě pak ptali, jaký projekt mám já, tak jim říkám, že žádné velké projekty nemám, že spíše miniprojektíky. Když jsem jim řekl, že to nemá cenu všechno jmenovat, když jich mám okolo 40–50, tak to jim málem spadla čelist na zem – že to není možné aby jeden člověk vytvořil :). Samozřejmě co je první zajímalo, bylo kolik to nosí. To jsem jim samozřejmě neřekl, abych je neshodil před slečnami, která tam s námi seděli a nechal jim nějakou tu image co si vybudovali.

Vím, že v té své tvorbě mám stále velké rezervy. Je to možná tím, že jsem stále student a chci si alespoň trochu toho studentského života užívat. Vím, že jakmile se školou skončím, budu se muset do toho opřít naplno. Což bude mít i své plus. Ale v čem mě tento rozhovor utvrdil, že na tom nejsem tak špatně (nemyslím materiálově a finančně) jak jiní rádoby bohatí studenti :)